fotogalerie vyhledávání

Ukázky typů květenství

HROZEN

nevětvené květenství s dlouhým vřetenem, na němž jednotlivě vyrůstají stopkaté květy s ± stejně dlouhými stopkami; mohou být střídavé nebo v přeslenu

LATA

hroznovité květenství; z dlouhého hlavního vřetene vyrůstají kratší, dále rozvětvené postranní větve; směrem od báze k vrcholu ubývá počet řádů větví

KLAS

hroznovité květenství s přisedlými květy na prodlouženém tuhém vřetenu

KLÁSEK

(1) květenství trav (Poaceae), tvořené 2 (vzácněji 0-3) plevami a jedním až více květy; každý květ vyrůstá z paždí pluchy; klásky skládají složená květenství (klasy, laty); (2) drobné klasovité květenství u šáchorovitých (Cyperaceae) nebo některých bik (Luzula), skládající často rovněž složená květenství

JEHNĚDA

hroznovité květenství s chabým vřetenem, zpravidla převislé, s ± přisedlými květy, opadavé jako celek

PALICE

hroznovité květenství s květy přisedlými na ztlustlém nebo zdužnatělém vřetenu, obalené toulcem

OKOLÍK

hroznovité květenství se zcela potlačeným vřetenem; květy jsou na ± stejně dlouhých stopkách a vyrůstají z květonosné větve prýtu

SLOŽENÝ OKOLÍK

složené květenství, u něhož jsou stopky okolíků zakončeny okolíčky (většina miříkovitých - Apiaceae)

HLÁVKA, STRBOUL

jednoduché hroznovité květenství se zkráceným vřetenem a ± přisedlými květy, obvykle polokulovitého, popř. krátce válcovitého tvaru

CHOCHOLÍK

hroznovité květenství s dolními květními stopkami prodlouženými a směrem vzhůru se zkracujícími, takže všechny květy jsou uspořádány deštníkovitě až téměř v jedné rovině

CHOCHOLIČNATÁ LATA "kytka"

lata s dolními postranními větvemi prodlouženými, takže květy, popř. květenství jsou uspořádány deštníkovitě až v jedné rovině

ÚBOR

hroznovité květenství s květy přisedlými na rozšířeném, plochém nebo vyklenutém konci stonku, lůžku úboru

VRCHOLÍK

základní typ vrcholičnatého květenství; může být →mnohoramenný, dvouramenný (→vidlan) nebo jednoramenný (→srpek, →šroubel, →vějířek, →vijan)

MNOHORAMENNÝ VRCHOLÍK

z vřetene květenství vyrůstá v paždí střídavých listenů více postranních větví, které se často dále větví

VIJAN

jednoramenný vrcholík, jehož postranní větve neleží v jedné rovině s osou květenství a zakládají se střídavě na obou stranách, takže květy jsou ve dvou řadách na svrchní straně spirálně stočeného vřetene

SRPEK

jednoramenný →vrcholík, jehož postranní větve leží v jedné rovině s osou květenství a zakládají se všechny na jedné straně

ŠROUBEL

jednoramenný →vrcholík, jehož postranní větve neleží v jedné rovině s osou květenství a vyrůstají postupně na téže straně větve, takže květy jsou všechny odchýleny na stejnou stranu

KRUŽEL

typ →mnohoramenného vrcholíku, u něhož dolní postranní větve vyrůstají v nestejné výšce, přerůstají hlavní vřeteno, jsou na zevní straně tím delší, čím dále od vrcholového květu hlavního vřetene vznikají a samy se podobně větví

VĚJÍŘEK

jednoramenný →vrcholík, jehož postranní větve leží v jedné rovině s osou květenství a zakládají se střídavě na protilehlých stranách

VIDLAN

z vřetene vyrůstají dvě větve v paždí vstřícných listenů a přerůstají koncový květ; větve se mohou dále větvit stejným způsobem autorka kreseb: Anna Skoumalová-Hadačová