nevětvené květenství s dlouhým vřetenem, na němž jednotlivě vyrůstají stopkaté květy s ± stejně dlouhými stopkami; mohou být střídavé nebo v přeslenu

hroznovité květenství; z dlouhého hlavního vřetene vyrůstají kratší, dále rozvětvené postranní větve; směrem od báze k vrcholu ubývá počet řádů větví

hroznovité květenství s přisedlými květy na prodlouženém tuhém vřetenu

(1) květenství trav (Poaceae), tvořené 2 (vzácněji 0-3) plevami a jedním až více květy; každý květ vyrůstá z paždí pluchy; klásky skládají složená květenství (klasy, laty); (2) drobné klasovité květenství u šáchorovitých (Cyperaceae) nebo některých bik (Luzula), skládající často rovněž složená květenství

hroznovité květenství s chabým vřetenem, zpravidla převislé, s ± přisedlými květy, opadavé jako celek

hroznovité květenství s květy přisedlými na ztlustlém nebo zdužnatělém vřetenu, obalené toulcem

hroznovité květenství se zcela potlačeným vřetenem; květy jsou na ± stejně dlouhých stopkách a vyrůstají z květonosné větve prýtu

složené květenství, u něhož jsou stopky okolíků zakončeny okolíčky (většina miříkovitých - Apiaceae)

jednoduché hroznovité květenství se zkráceným vřetenem a ± přisedlými květy, obvykle polokulovitého, popř. krátce válcovitého tvaru

hroznovité květenství s dolními květními stopkami prodlouženými a směrem vzhůru se zkracujícími, takže všechny květy jsou uspořádány deštníkovitě až téměř v jedné rovině

lata s dolními postranními větvemi prodlouženými, takže květy, popř. květenství jsou uspořádány deštníkovitě až v jedné rovině

hroznovité květenství s květy přisedlými na rozšířeném, plochém nebo vyklenutém konci stonku, lůžku úboru

základní typ vrcholičnatého květenství; může být →mnohoramenný, dvouramenný (→vidlan) nebo jednoramenný (→srpek, →šroubel, →vějířek, →vijan)

z vřetene květenství vyrůstá v paždí střídavých listenů více postranních větví, které se často dále větví

jednoramenný vrcholík, jehož postranní větve neleží v jedné rovině s osou květenství a zakládají se střídavě na obou stranách, takže květy jsou ve dvou řadách na svrchní straně spirálně stočeného vřetene

jednoramenný →vrcholík, jehož postranní větve leží v jedné rovině s osou květenství a zakládají se všechny na jedné straně

jednoramenný →vrcholík, jehož postranní větve neleží v jedné rovině s osou květenství a vyrůstají postupně na téže straně větve, takže květy jsou všechny odchýleny na stejnou stranu

typ →mnohoramenného vrcholíku, u něhož dolní postranní větve vyrůstají v nestejné výšce, přerůstají hlavní vřeteno, jsou na zevní straně tím delší, čím dále od vrcholového květu hlavního vřetene vznikají a samy se podobně větví

jednoramenný →vrcholík, jehož postranní větve leží v jedné rovině s osou květenství a zakládají se střídavě na protilehlých stranách

z vřetene vyrůstají dvě větve v paždí vstřícných listenů a přerůstají koncový květ; větve se mohou dále větvit stejným způsobem autorka kreseb: Anna Skoumalová-Hadačová