Zajímavost – Arum maculatum (��r��n plamat��)

• Celá rostlina je považována za jedovatou. Alkaloid „aroin“ však novějším zkoumáním nebyl dokázán. Jedovatost možná spočívá v účinků šťavelanů. úryvek z Aichele & Golteová-Bechtleová (2007)
• Květensví áronu je „jámová past“ na mouchy. Mouchy a jiný hmyz přiláká vůně mršiny, kterou vydává květní palice. Po hladkém toulci hmyz sklouzne dovnitř „kornoutu“, který vytváří svinutá báze toulce. Ven však nemůže vylézt – zabraňují mu v tom chlupy, které se vzpříčí v podobě jakési rybářské vrše. Na bázi kornoutu nachází hmyz vodu obsahující nektar. Jakmile jsou květy opyleny, toulec zvadne a hmyz se může osvobodit. úryvek z Aichele & Golteová-Bechtleová (2007)
• Všechny části rostliny a zejména lákavě červené a nasládle chutnající bobule jsou slabě jedovaté. K účinkům jedu patří především podráždění sliznic. Již několik minut po požití se dostavuje mimo jiné ostrá palčivá chuť. Větší množství bobulí způsobí žaludeční a střevní potíže, doprovázené případně silnými křečemi a záněty. Jedovaté látky áronu nejsou ještě dostatečně prozkoumány. úryvek z Kremer (2001)
• Nápadný je na rostlině její květ. Vlastní rozmnožovací orgány jsou uzavřeny v kornoutovitém toulci, až 15 cm vysokém, který bývá na vnější straně bělavě zelený, uvnitř fialově skvrnitý a v dolní části zaškrcený. Pod tímto zaškrcením je naopak baňkovitě rozšířený. úryvek z Rabšteinek & Poruba (1983)
• Zajímavý je speciální způsob opylení. Jakmile se kornout květu rozevře, objeví se tmavofialová nepříjemně páchnoucí palice. Na ni v celých rojích nalétává a zalézá hlouběji do kornoutu hmyz, hlavně mušky. Pod palicí, v místě zaškrcení je věneček výrůstků, vzniklý ztluštěním jalových květů, který uzavírá vchod do zmíněné baňky a funguje podobně jako past na myši. To znamená, že propustí mušku do baňky, ale nikoli ven. Teprve pod tímto věnečkem je nahloučeno vlastní květenství - nejprve samčí kvítky s červenými pylovými váčky a pod nimi samičí s krátkými bliznami. Pohyby v baňce přichází hmyz do styku s bliznami samičích květů, a navštívil-li předtím jiný květ áronu, má na svém tělíčku nalepena pylová zrnka, jimiž zprostředkuje opylení. Teprve potom počnou pylové váčky pukat a prška nového pylu se sype na tělíčko hmyzu. Pak uvadnou i uzavírací vlákna věnečku a uvolní východ. úryvek z Rabšteinek & Poruba (1983)
• Celá rostlina, hlavně oddenek, je prostoupena šťávou s drobnými, ostrými, vápenatými jehličkami (rafidami), které po požití způsobují nebezpečné záněty, nutí k těžkému dávení a mohou někdy přivodit i smrt. Vařením a sušení jedovaté účinky úplně zmizí, takže je poté možné škrobnatý oddenek konzumovat. úryvek z Polívka (1900-1904)